Není pochyb o tom, že v domÄ› máme spoustu nejrůznÄ›jších povrchů. A každý z nich vyžaduje ponÄ›kud jiný způsob údržby. Jedním z příkladů může být i dlažba. O co se jedná? ZjednoduÅ¡enÄ› se jedná o dlaždice, které jsou poskládány tÄ›snÄ› vedle sebe, Äasto i do nejrůznÄ›jších obrazců, a navzájem spojeny. Zní to jednoduÅ¡e, že? Realita je vÅ¡ak ponÄ›kud jiná.

Dlažba totiž může být jak vnitÅ™ní tak venkovní, a každá z nich je z jiného materiálu a vyžaduje jiný druh péÄe. Zatímco ty vnitÅ™ní jsou Äasto tvoÅ™eny keramikou, což je povrch, který obvykle staÄí obÄas otřít a snadno se udržuje, ty venkovní tvoří nejÄastÄ›ji beton Äi cihla. Zde je celý proces složitÄ›jší. Obvykle je potÅ™eba prudké ostříkání vodou a drhnutí za pomoci speciálního saponátu.

OvÅ¡em to není vÅ¡e, co ÄiÅ¡tÄ›ní dlažby, aÅ¥ už vnitÅ™ní Äi venkovní, vyžaduje. Výše uvedené vÄ›ci totiž ani zdaleka nejsou ty nejproblematiÄtÄ›jší. Tou nejvÄ›tší pÅ™ekážkou jsou totiž spáry mezi jednotlivými dlaždicemi. Na nich se drží nejvíce Å¡píny a jedná se také o nejproblematiÄtÄ›jší partii, co se ÄiÅ¡tÄ›ní týÄe. Jak to?

Nejprve si musíme uvÄ›domit, z Äeho jsou vlastnÄ› vyrobeny. U venkovního typu se jedná z velké Äásti o cement Äi beton, který je vÅ¡ak náchylný k zvÄ›trávání a jeho ÄiÅ¡tÄ›ní je komplikované. Když k tomu navíc pÅ™idáme fakt, že má pouze malé, úzké plochy, pak vidíme, jaký to pÅ™edstavuje problém.

Pokud jde o vnitÅ™ní typ, pak zde se jedná o speciální lepidlo na dlaždice. To je vÅ¡ak svou strukturou podobné cementu Äi betonu, aÄ se ani zdaleka tolik nedrolí. Pokud je vÅ¡ak tato dlažba umístÄ›na v koupelnÄ›, velmi Äasto se právÄ› na tÄ›chto plochách tvoří vodní kámen, kterého je obtížné se zbavit.

Vzhledem k výše uvedenému pak není divu, že je ÄiÅ¡tÄ›ní prostor mezi jednotlivými dlaždiÄkami vÄ›tÅ¡inou lidí pomÄ›rnÄ› zanedbáváno. To vÅ¡ak může vést v budoucnu k problémům, jako je u vnitÅ™ního typu například hniloba, ale i jiné. Proto není vůbec na Å¡kodu provádÄ›t úklid důkladnÄ›.