Jistě se mnou bude každý souhlasit, když prohlásím, že jsou věci, bez kterých si už nedovedeme svůj život představit.

Rozhodně to nemusí být
auto – můžeme jezdit hromadnou dopravou nebo, pokud jsme zdatní, na kole.

mobil– asi by to bylo v dnešní době těžké, ale dalo by se to zvládnout. Možná.

kávovar– tak trochu přepych, bez kterého se dá žít celkem pohodlně.

varná konvice– sice to v hrnečku trvá déle, ale také se tam voda ohřeje.

Bez čeho by to ovšem už moc nefungovalo, je pračka.Mnozí mohou namítnout, že přeci existují veřejné prádelny. To je pravda. Umíte si ale představit, že dvakrát týdně upalujete s prádlem (i osobním) do prádelny, na druhém konci města? A pak ho opět jedete vyzvednout?

Čisté prádlo způsobovalo revmatismus

Bez pračky to prostě nejde a nikdo mi to nevymluví. Myslím, že ani v minulosti nebyla žádná práce tak nepříjemná, jako právě praní prádla, s pomocí
·        jen rukou
·        placatého klacku
·        později valchy.

Ženy, které musely prát v každém ročním období a za každého počasí, nosily prádlo k řekám a potokům, aby ho vymáchaly a mohly se s ním opět vydat nazpět. A to byly jen v polovině této příšerné činnosti! Dnes by se návštěvnice, z takového sedmnáctého století, nestačily divit.

1.     Špína se nacpe do bílé (většinou) krabice.
2.     Přisype se prášek.
3.     Zmáčkne tlačítko.
4.     A jestliže člověk investuje do tohoto zařízení o maličko více financí, nemusí ani věšet. Pračka to za něho i usuší.

Vždy mě fascinovali muži, kteří se nechtěli dívat na to, jak se jejich žena pachtí, nebo si ničí ruce, a tak pro ni něco udělali.Platí to i v případě Angličana Stendera.

I když vlastně nevím, jestli byl ženatý.Ale na tom ani tak nezáleží. Důležitý je výsledek. A ten je opravdu skvělý.
Tak bez čeho se nedá žít?(Já bych možná přidala ještě počítač, kalkulačku, šlehač…).